Střípky #1: BardSpec, Leprous, Nergal a ti další…

Chtěla jsem už napsat nějaký tématický článek, ale nějak jsem se zaposlouchala do toho, co právě už po několikáté poslouchá přítel, takže další nakonec zase dopadne jako seznam střípků toho, co mě zaujalo. Ostatně nechť je to, co teď poslouchám jedním z bodů.

#1 Ambientní BardSpec
Norská skupina Enslaved před nedávnem vypustila na youtube první vlašťovku ze svého čtrnáctého alba. A mě hned ten první song Storm Son zklamal. Tak jako neházejme flintu do žita, ale mám pocit, že zrovna Enslaved se ubírají směrem, kterým by se podle mě ubírat neměli už delší dobu. Ale proč o tom mluvím. To, co právě teď poslouchám, kvůli tomu, že vedle se na to píše recenze, je BardSpec (webpage), další odbočka slavného jména právě z této kapely, Ivara Bjørnsona. Tentokrát ambientní odbočka, která fakt stojí za poslech. Můj bližší názor třeba v dalším článku. Mimochodem, obal alba je fakt boží.

 

#2 Slupnutí Maliny
Včera taky vydali svoje album Leprous, další norská kapela, tentokrát progresivní metal. Tak jsem si říkala, jo, minulé album bylo slušné, to by byl dobrý výběr na nějakou menší pseudorecenzi,. No, uvidíme, ale asi ne. Jako ano, to album je jiné než to předchozí, a na první poslech oceňuji především to, že to je o celých 7 minut kratší než předchozí, čili z 65 minut na pouhých 58, chlapci se asi hodně přemáhali. Ale za mě by to mohli klidně osekat tak na 40 – 45 minut, asi tak dva songy se mi zdají plonkové už teď a to to po začátku znělo fakt dobře, úvodní Bonneville byla dobrý příslib. Takže ano, pokud máte rádi prog metal, slupnutí nového alba Malina je asi povinností, já si dám ještě pár repete a rozhodnu se, zda mě hlas Einara a několik už teď evidentně dobrých songů jako Stuck vábí natolik, abych se pustila do delšího psaní.

#3 Netýrejte své postavy předem
Triumvirát vydává své články sporadicky, zato však když ta trojice něco napíše, tak to stojí za to. Poslední článek je naprostou perlou, kterou by si měl přečíst každý, kdo někdy spáchal nebo hodlá spáchat literární zločin. Ano, ne vždy se zvrhlá duše rodí z rodinných problémů a ne vždy je postava se špatným zázemím zločinec. Hlavně ve sci-fi a fantasy by si to měli autoři vytisknout a pověsit na zeď. Článek najdete zde.

There’s Messe Noire Behemoth branded coffee restock on @behemothofficial !!!🤜🤜🤜 @laczynski_photo

Příspěvek sdílený Adam Nergal Darski (@nergal69),

#4 Po čem všem fanoušci touží…
Poslední dobou mám pocit, že fanoušci metalu chtějí všechno možné jen ne muziku. Dneska jsem hned ráno narazila na Instagramu na fotku Nergala (pro neznalé slavná tvář polského black/death metalového Behemothu). Člověk by řekl, že taková kultovní postava této scény nebude na této sociální síti tak aktivní jako někteří jeho popoví kolegové, opak je pravdou. Nergal je selfíčkový král, věřte mi, já ho sleduji. A dneska ráno vypustil do světa fotku, jak si hází do pusy zrnka 100% Satanica kávy, tedy originální Behemoth kávy, a přítel hned, že by byla sranda to koupit a zrecenzovat. Tak jsme se koukali na jejich oficiální merch. Internetový obchůdek nás překvapil, pokud by někdo chtěl být chodící reklama na tuhle kapelu a domov mít 100% Satan, může, teda nábytek s logem Behemoth ještě není, ale to přijde. Hned po záchodovém prkénku. Káva nakonec nebyla tak drahá, větší překvapení přišlo v tom, že Behemoth ve svém obchodě v podstatě nemají žádné vinyly a cd jen pomálu, chápu, že poslední album bylo vydáno v roce 2014, ale i tak je to smutná bilance. Takže káva zatím padla, protože já nebudu furt poslouchat, že nosím hudebně trapný triko, i když jich tam pár slušných za dobrou cenu bylo, a hudba se odsud objednat nedá. Podobně už mě vyděsil už jen článek oblíbených tričkách kapely Septicflesh. To je akční novinářská práce o metalu v praxi.

Catch some info from Behemoth Webstore !https://t.co/pMzsvOjFNo https://t.co/oHjONPI7TY— Behemoth (@BehemothBand) 20. srpna 2017

#5 Čím jdu rychleji, tím jsem menší
Právě jsem trochu přerovnávala knihy a opět narazila na tuhle úžasnou malou knížečku od (opět je tu ta země) norské spisovatelky Kjersti A. Skomsvoldové, která byla v roce 2014 vydána nakladatelstvím Argo. Jo, ten čas letí. Pokud se vám váš život zdá z nějakého důvodu zbytečný, tak vám jistě pomůže. Je to jedna z knížek, co se mi zapsala hluboko do hlavy, i když se svým námětem nezdá. Jednoduchá, ale promyšlená. Nepopisuje žádné velké hrdinské činy, ale starou osamělou ženu, která se ztrácí jak v současnosti, tak i v minulosti. Navíc, ty soudničky jsou zábavné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *